Číslo 4/2019

Věčný kalendář není věčný
O věčném kalendáři, který společně s tourbillonem a repeticí patří do trojice královských hodinářských komplikací, hovoříme jako o věčném. Třeba Praha takový má na Staroměstském orloji už od roku 1410. Podle všeho ale první tabulky „věčnosti“ byly sestaveny už v roce 1389. Gregoriánský kalendář pak dovolil nejdříve sestavit 400letý cyklus, následně… Chcete například vědět, jaký den bude 27. ledna 8315? Středa. Tabulky poradí. A co hodiny a hodinky? Svět komplikací je zná pod anglickými názvy perpetual calendar, eternal calendar, everlasting calendar nebo francouzským quantième perpétuel. O letopočtu 1762 se pak hovoří obecně jako o zrodu této královské komplikace v hodinkách. Jejím autorem byl Thomas Mudge (1715-1794), trochu opomíjený anglický hodinář. O prvenství v případě náramkových hodinek s věčným kalendářem se pak hlásí Patek Philippe a jeho model z roku 1925 (označovaný 97 975) pro Thomase Emeryho. To všechno a mnohem více se dočtete v rubrice Téma, které je věnováno právě věčnému kalendáři. Ať už je název jakýkoliv, základní modely pracují na 4letém cyklu přestupných a nepřestupných let, který se ovšem „splete“ třeba v roce 2100. Existují i hodinky s delší „výdrží“ bez nutnosti korekce, jako třeba Urwerk UR-1001 Titan, který pracuje s dobou 1000 roků. Ale i tak, hovořit o věčnosti? Podobný problém, a to dlouhodobosti chodu koneckonců řeší i smart watches, jak se o tom dočtete v rubrice Smart watches. Hledání chronometrové přesnosti chodu, tolik nezbytné pro dlouhověkost věčného kalendáře, to je i téma, které otevíráme v rubrice Technika, kde představujeme 27letého Francouze Cyrila Brivet-Naudota a jeho vlastní krok Echappement Libre Excentrique. Nebo rubrika Kalibr. V ní představujeme vlastní mechanismus GMT Ludwiga Oechslina, který rovněž originálně vyřešil téma věčného kalendáře. Věčnost nás lidi prostě mámí. A přitom je tak pomíjivá. Stejně jako schéma, z něhož vycházíme, a to, že rok má 365,25 dne. Přitom, když vezmeme v potaz Milankovičovy cykly a změny rotace Země, je zjevné, že za 75 000 let bude den kratší o 1 sekundu a za 1,62 miliardy let už rok bude mít rovných 365 dnů, tedy den méně než dnešních 23 hodin, 56 minut a 4,09 sekundy. Tak jako měl den před 1,4 miliardou let jen 18 hodin a 41 minut. Všechny věčné kalendáře budou tedy nepřesné. Nic strašného. Vzhledem k tomu, že Země může být obyvatelnou ještě 3,5 miliardy let, mají hodináři o práci postaráno. A časopis Hodinky & Šperky také, přece si chcete přečíst, jak budou fungovat věčné kalendáře pro další miliardy let?!